Archiv pro 07/2008

Moje lístky na Coldplay už netrpělivě vyčkávaji na „den D“

29.07.2008

Pražský koncert Coldplay už se blíží (pro neznalé – koncert britských Coldplay proběhne 22.září v O2 Areně v Praze) a na mě už se tři týdny doma smějí dva lístky. Ten dražší (za 1100kč) je pro mě a ten levnější (za 1kč !!!) je pro můj doprovod, tedy pro mého bratra, který se uvolil, že se mnou na Coldplay půjde.

 

No řekněte, není to nespravedlivé? Já, vozíčkář, za svůj ti(c)ket „vypláznu“ tisícovku a můj bratr si je poslechne za symbolickou jednu korunu!!! :-P

Ale co, peníze si do hrobu nevezmu, takže jsem ráda, že jsem do Coldplay zainventovala veškeré mé jmění. A co vy? Jdete taky na Coldplay? Těšíte se tak hrozně jako já?? Kdyžtak zanechte vzkaz, budu ráda…

 Bratrův lístek

 

 Můj lístek :-)

Sigur Ròs – Með suð í eyrum við spilum endalaust – vítejte v nekonečném světě!

29.07.2008

Kapela: Sigur Ròs (Island)                                                

Název desky: Með suð í eyrum við spilum endalaust

Forma nosiče: CD

Vydavatelství: EMI

Počet písní: 11

Total time: 55:36

Hodnocení: *****

Nej skladby na albu: Festival, Ára bátur, Fljótavík

 

Islandská partička Sigur Ròs vypustila v červnu do světa další brilantní nahrávku, z které naskakuje husí kůže! Tento počin je směsicí nádherných klenutých melodií, kmitavých intimních okamžiků, chvil, kdy umí vytvořit tichou clonu a v neposlední řadě je tu i nespočet instrumentálních vrcholů.

Sigur Ròs vždycky sázeli na emoce, které byly hmatatelné. Odkrývají se, jsou jako nazí. Nenechávají se zmasírovat byznysem, pořád si udržují svůj standart.

Poznávacím znamením této kapely seskupené kolem Jòna Birgissona, je i nadále poklidná atmosféra, která pozvolna plyne a dokonale do sebe zapadá. Deska zní celistvě a nesmírně vyrovnaně. Jejich melancholie má svůj typický rozměr, který ze Sigur Ròs činí mistry ve svém oboru.

 

Desku, jejíž název znamená „Hrajeme bez přestání se šumem v uších“,  otvírá až překvapivě pozitivní track Gobbledigook, pak ale už přichází na řadu jen samé tklivé melodie a úžasný hlas Birgissona. Skladba Festival je perlou alba. Píseň je v první části velice křehká, melancholická, varhany podtrhují „chrámový dojem“. V druhé části se však píseň, z níž kape nepřeberné množství citu, rozvine do mnohem dynamičtější podoby, která skladbě velice prospívá. Z Festival se najednou stává typická islandská skladba s tepavými rytmy.

 

Kapela je na desce doprovázena symfonickým orchestrem a sbory. Stopáž většiny skladeb se pohybuje od dvou do pěti minut,  nicméně dvě skladby, již zmíněná Festival a Ára bátur (český ekvivalent znamená “veslice”) přesahují délku osmi minut. Ára bátur je píseň stojící na klavíru, která se  postupně rozvine v impozantní symfonický konec.

 

Všechny skladby na Með suð í eyrum við spilum endalaust jsou nazpívány v rodném jazyku kapely, v islandštině, vyjma závěrečné All Right, jenž dala prostor angličtině. Anglické ekvivalenty islandských názvů písní lze najít na wikipedii.

 

Sigur Ròs tímto albem opět potvrdili své kvality a dokázali, že hudbě lze neustále dávat nové a nové rozměry. Með suð í eyrum við spilum endalaust je počin., který vznikl z lásky k hudbě. Hlavně kvůli tomu ve vás po každém poslechu zanechá onen nádherný pocit naplnění… Vítejte tedy ve světě krásné melancholie, v nekonečném světě Sigur Ròs!

 

 

 

Seznamte se s The Subways

29.07.2008

Kdo: The Subways (Velká Británie)

Důvod, proč si je proklepnout: Kvůli vynikající nové desce All Or Nothing

Žánr: Indie rock/ garážový rock/ Post-punk

Web: www.thesubways.net

MySpace profil: www.myspace.com/thesubways

Kdy a kde je můžete slyšet: V Čechách již velice brzy, The Subways totiž vystoupí v rámci Trutnovského Music Festivalu, který se koná ve dnech 21.-24.8.2008!

Verdikt: Mladá kapela, z které se valí energie jako z parního válce!

 

The Subways jsou mladá partička pocházející z anglického Hertfordshire. Kapela se dala dohromady, když bylo jejím zakládajícím členům – Billymu Lunnovi (kytara, vokály), Charlottě Cooper (basa, vokály) a Joshovi Morganovi (bicí)  – pouhých čtrnáct let .

 

První krůček ke slávě nastal v roce 2004, kdy kapela poslala demo do soutěže mladých kapel. The Subways vyhráli a mohli si tudíž zahrát na festivalu Glastonbury. Debut Young For Eternity vyšel v červenci 2005. Jenže tento počin nic moc fanouškům  neřekl, alespoň těm českým ne. O The Subways totiž ví jen úzký okruh českých posluchačů, což je škoda, neboť Subways jsou velice talentovaní a mají energie na rozdávání. Jejich zvuk je syrový, melodicky burácející, nacházející se někde na rozhraní grunge scény. Ne nadarmo je kapela přirovnávaná k velikánům jako Nirvana, Hole, Ash či Muse! Navíc Charlotte je jedna z nejnadanějších basistek své doby.

 

Uběhly tři roky a Subways přichází s novým počinem, který nazvali All Or Nothing. Tato deska vyšla oficiálně 30.června 2008 a kapela už nyní vypouští do éteru jednoznačnou hitovku Girls&Boys. Producentem All Or Nothing se stal veleslavný Butch Vig, který produkoval průlomovou desku Nirvany – Nevermind! Z tohoto počinu čiší neuvěřitelná energie a Billy k novému počinu dodává: „Ta deska nás stála spoustu krve, potu a slz, ale vyplatilo se to“. A o čem že vlastně All Or Nothing je? Nečekejte přitroublé řeči o lásce, nečekejte typické britské krasosmutnění. Slova se opět ujímá Billy, jenž novinku charakterizuje takto: „ Deska je o lásce, smrti, nových začátcích a o tom, jak nic nevíme o životě.“ Trochu troufalé prohlášení, co říkáte? Taky jsem si to zpočátku myslela, ale pak jsem si All Or Nothing pustila, a zjistila jsem, že tenhle dospívající kluk v teniskách není tak daleko od pravdy :-)

 

The Subways nejsou v Čechách zatím moc známí, ale již brzy by mohlo být vše jinak. Tahle mladá partička, která je označována za „Iggyho děti“ je totiž hlavním headlinerem trutnovského festivalu, který se koná na konci srpna. Kapela má navíc jasný cíl: „Na koncertech nám jde o to, aby lidi tančili tak, že se jim budou kroutit nohy, řvali tak, že jim puknou plíce, a potili se, až jim sleze kůže“. To by mohlo vyjít, co myslíte???

 

 

 

 

Liter a jeho mladší bráška Psanci…

27.07.2008

Psaní se věnuju od svých patnácti let. Psala jsem si spíš sama pro sebe, všechny ty povídky, básně a úvahy jsem pečlivě schovávala do šuplíku. O žádné publikaci nemohlo být řeči. Nedokázala jsem si představit, že by někoho mohla má tvorba zaujmout. „Kdo by ji taky četl?“ říkala jsem si často. Pak mě však kamarádka nasměrovala na jeden literární server, který mi v mnohém změnil život, a nejen to…

 

Liter (www.liter.cz) je nejnavštěvovanější amatérský literární server v naší zemi. Pokud chcete publikovat svá díla, musíte se nejdříve registrovat a následně vytvořit jakýsi váš osobní profil, kde o sobě napíšete základní informace (jako úspěchy, život, záliby a oblíbený autor). Pak už můžete vesele publikovat.

Váš příspěvek musí mít konkrétní název a před publikací jej musíte zařadit do jedné z žánrových kategorií (na výběr jsou kategorie: „Básně“; „Povídky“; „Úvahy“; „Pohádky“; „Fejetony“; „Romány“ a „Reportáže“), přičemž každá z nich má pak ještě další žánrová rozčlenění (např. „Povídky-zamilované“). Povinností autora je napsat k dílu také anotaci, což je krátké představení příspěvku, mnohdy obsahuje i letmý nástin děje.

Hodnotit mohou všichni registrovaní autoři. Hodnocení je postavené na bázi tzv. „tipů“, jenž by měly být jakýmsi měřítkem obsahové kvality díla – čím více tipů (resp.supertipů),  tím kvalitnější dílo je.  Samozřejmě, že můžete příspěvky i různě komentovat, k dispozici máte i „vzkazník“, skrze nějž si můžete s jednotlivými uživateli posílat osobní zprávy. Liter disponuje i chatem, který má celkem tři místnosti.

Autoři na tomto serveru nejsou limitování věkem, ale dle mých odhadů se věková kategorie pohybuje cca od 11-70let.

 

Můj postoj k Literu: K Literu mám velmi kladný vztah. Našla jsem tam mnoho inspirace, cenných rad a v neposlední řadě i spoustu dobrých přátel, které bych zřejmě jinak neměla!

 

 

Psanci (www.psanci.cz) jsou mladším „bratrem“ Literu. Jedná se o poměrně mladý server (byl spuštěn 24.9.2007), který má na „svědomí“ jeden z mladých autorů, který také kdysi pobýval na Literu. Ovšem využil svých znalostí z oblasti informatiky a dal Psancům mnohem modernější kabát, který se mohl pyšnit mnohem lepším uživatelským nastavením. Do svých děl můžete vkládat obrázky, mp3 a uživatelské nastavení má také mnoho vychytávek (na svém profilu se můžete dočíst svou průměrnou známku i mnoho užitečných statistických informací) Ovšem pozor, denně můžete publikovat pouze jeden příspěvek (na Literu jsou povoleny dvě díla denně). Pokud máte však nezkrotnou inspiraci, své příspěvky můžete před publikování napsat do tzv. „deníků“.

Žánrové kategorie jsou zde analogické jako na Literu, jen jsou rozšířené o kategorie „Miniatury“; „Scénáře“ a „Ostatní“.  Systém hodnocení stojí na bázi „ručního“ hlasování, u díla je kolonka, do které napíše, kolik procent dílu přisuzujete.

Na úvodní straně vždy „visí“ ankety, o nichž můžete živě diskutovat v „Ukřičníku“.

Věková kategorie je, stejně jako na Literu,  neomezená, odhaduju to od cca. 15-60let.

 

Můj vztah k Psancům: Rozporuplný. Z autorského nastavení jsem nadšená, nicméně jsou věci, které mě na Psancích odrazují – nepatřím totiž mezi autorské „perly“, a tak jsou má díla hodnocená velmi zřídka, a pokud mě někdo okomentuje, připadá mi to neosobní a někdy až přespříliš kritické – všichni jsme přeci amatéři, ne???

 

 

Piercing – ano nebo ne???

26.07.2008

Nejsem moc velkým příznivcem moderních výstřelků ani různých image, které by měly „podtrhnout“ osobnost dotyčné osoby,  protože si myslím, že výjimečnost každého člověka je skrytá v úplně jiných hodnotách. Nicméně uznávám, že i mě tu a tam napadne, že by asi neuškodilo, kdybych se zvýraznila nějakou malinkou změnou vizáže. V posledních dnech si pohrávám s myšlenkou, že bych zkusila piercing. Jistě, tahle ta „náušnice“ už je tak trochu out, protože dávno frčí zcela jiné módní doplňky, nicméně myslím, že decentní piercing může působit slušivým dojmem. Zkusila jsem si svůj nos „ozdobit“ jedním takovým „zkušebním“  piercingem a výsledek najdete na fotce pod tímto textem.

Co myslíte, osvěžil by piercing mého ducha? :-) Mám do toho jít. Pokud máte chuť mi poradit, zanechte prosím svůj názor v komentářích. Díky ;-)