Zápisky o (ne)obyčejném životě

PÁR SLOV O MNĚ

Jmenuji se Magda Hanková a jsem studentkou sociální pedagogiky na Fakultě humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Psaní se intenzivně věnuji od roku 2005, kdy jsem začala psát do literárních soutěží a zároveň jsem nastoupila do redakce Studentských novin na střední škole. O rok později jsem si založila své webové stránky, abych zde mohla psát především články o kultuře a aktuálním dění.

Psaní mě velmi baví, snažím se neustále zdokonalovat svůj styl a sbírat nové zkušenosti skrze činnost v redakčních radách či soutěžích. Abych si rozšířila obzory, rozhodla jsem se věnovat copywritingu! Nejen, že bych dělala práci, která mě opravdu naplňuje, ale zároveň bych si coby student přivydělala nějaké ty peníze.

CO ODE MĚ MŮŽETE OČEKÁVAT?

Články na jakékoliv aktuální téma (může se jednat i o sérii článků na jedno konkrétní téma)
Psaní recenzí na filmy, CD či knihy
Psaní PR článků (propagace vašich služeb či výrobků s důrazem na objektivnost)
Korektury článků (rozsah článků je neomezený, korektury budou zaměřeny na všechny gramatické a syntaktické jevy)
Psaní návodů (např. na použití konkrétní služby, produktu či technologie)
Psaní IT článků (po osobní domluvě)
Psaní článků na zakázku (potřeba individuální konzultace, ochota se co nejvíce přizpůsobit vašim požadavkům)
Psaní krátkých povídek, úvah či pohádek
Psaní reportáží (pokud by se jednalo o akce ve Zlínském kraji)

KVALITA A TERMÍNY

Je samozřejmostí, že budou respektovány a dodržovány Vaše specifické požadavky (klíčová slova, rozsah, útvar, gramatická a syntaktická bezchybnost). Rovněž budou striktně dodržovány smluvené termíny. Je zde možnost domluvit i jednorázovou zakázku s realizací do 24 hodin (po předchozí domluvě)

KOLIK ZAPLATÍTE?

150 – 200 Kč za normostranu (1800 zn. s mezerami)
Individuální cena za článek na zakázku (po vzájemné dohodě a s ohledem na následující faktory: Rozsah článku, téma, má znalost daného tématu, doba na vypracování)
Korektury článků v rozsahu jedné A4 strany za 50 Kč
U sériových zakázek je možná sleva
Placení na bankovní účet je podmínkou!

Vaše nabídky jsem schopná akceptovat od 1.6.2010! Od tohoto data jsem schopna se plně věnovat úkolům, které ode mě bude požadovat. Avšak v případě „akutní“ služby jsem ochotna vaši nabídku zrealizovat i dříve.

ZÁJMY A DOVEDNOSTI
Práce na PC, práce s webovými stránkami, kultura, cestování, jazyky, umění, aktuální dění, informační technologie a mnohé další

PRAXE A REFERENCE
2005 – 2009 – participace v literárních soutěžích, účast ve studentské redakční radě, od roku 2008 do roku 2009 jsem vykonávala funkci šéfredaktorky (www.gjpslavicin.cz – sekce „Studentské noviny“)
2007 – 2008 – redaktorka kulturního serveru www.funtime.cz
2009-dodnes – šéfredaktorka regionálního časopisu UnArt – revue nejen o kultuře (www.unart.cz – záložka „UnArt Revue“), členka propagační skupiny Občanského sdružení UnArt Slavičín

KONTAKT

E-mailová adresa: magdahankova@magdahankova.cz /magdahankova@centrum.cz
Skype: meghanhankova
Jabber: megs@magdahankova.cz
ICQ: 214-424-746

„Nenávidím a miluji“ říká poněkud dramaticky titulek tohoto článku. Po několika týdnech jsem se opět rozhodla sepsat nějaký ten článek a nezačala jsem zrovna nejpozitivněji. Ale nebojte se, nebude to taková hrůza. Období, kdy jsem měla potřebu řešit každý svůj pocit, už mám s definitivní platností za sebou. Rozhodla jsem se udělat razantní krok, protože mám pocit, že kdybych tak neučinila, nejspíš bych se co nevidět zbláznila. A vzhledem k tomu, že už dva dny patřím mezi dvacetileté, usoudila jsem, že je ještě na nějaké bláznění a umírání dost brzy.

Takže, co je nového? Podle kalendáře je už skoro měsíc jaro, ale počasí si dává pořád načas. Ještě na Apríla venku poletovaly sněhové vločky a celý tento týden propršel. Takové počasí je pro mě osobně nehorázným požíračem energie. Člověk celé dny jen zívá, je unavený a není schopen vykonávat smysluplnou činnost, protože by nejraději zalehl a spal. Snad už přibude více sluníčka a s ním i energie.

Zkouškové období klepe na dveře. To jsme ale všichni rádi (ironie)! V letním semestru mě čeká celkem pět zkoušet, jednu (tu, kterou jsme zcela NEOPRÁVNĚNĚ považovali za nejlehčí), už mám zdárně za sebou a přede mnou jsou další čtyři zkoušky, všechny po deseti kreditech. Jen si na to vzpomenu a obchází mě nepředstavitelná hrůza. V květnu to bude zkrátka „maturita podruhé“, všechny zkoušky v jednom měsíci, velké nervy a obavy. Snad to zdárně zvládnu a protlačím se do druhého ročníku.

Nemám ráda nudu, takže zřejmě proto jsem aktivně nakandidovala do Správní rady UnArtu, kde jsem již předtím působila jako šéfka UnArt Revue. Získala jsem tedy další funkci, hrabu nové zkušenosti a je to rozhodně zajímavé. Kromě toho všeho ještě organizuju Benefici bez bariér 2010, která se bude konat 5.června 2010, a když všechno půjde dobře, vystoupí na ní jeden známý, pražský zpěvák. Nechte se překvapit – a hlavně – nás přijďte podpořit!

Lidé jsou různí a nevyzpytatelní. Opět jsem se o tom přesvědčila. Je smutné vědět, že vám druzí dávají naději do chvíle, kdy jednáte podle jejich představ. Pokud se rozhodnete vzdorovat, všechno vám vezmou a odkopnou vás. Čím to je? Kde se stala chyba? Nejprve jsem si myslela, že je chyba pouze ve mně. Pak jsem si o tom ale popovídala s kamarádem a ten mi řekl větu, která mi dala naději. Ujistil mě, že chyba ani tak není ve mně, jako spíš v druhé osobě a v charakteru dané osoby. Nechci nikoho obviňovat, zároveň ale nechci trýznit sebe samu. Chybovat je lidské, takže si nemyslím, že by jedna chyba mohla dva lidi tak vzdálit. Mohla by zabít všechno to jiskření? Asi těžko. Ovšem, museli by k sobě být oba upřímní. Museli by být city vzájemné a nikoliv předstírané. Lidé jsou různí – takoví, kteří vás milují i s vašimi chybami, a takoví, kteří vás zatratí ihned poté, co chybu učiníte. Ne proto, že by byla neodpustitelná, ale proto, že si s vámi hráli a nebyli upřímní. Teď už to vím.

Konečně jsem zhlédla snímek Remember Me. Avšak nikoliv v kině, jak jsem původně plánovala, nýbrž na nekvalitním kino záznamu. GA Cinema mi totiž udělalo čáru přes rozpočet. Týden po premiéře toto drama vyloučili z plánu promítání, a to kvůli nízké návštěvnosti :-/ Byla jsem maximálně rozhořčená, nicméně ihned poté, co jsem spolkla hořkou slinu, jsem začala bloudit po netu a vymýšlela, jak film co nejdříve sehnat. Nakonec se mi to podařilo (Colombo se ve mně nezapře), Remember Me jsem zhlédla, nad Robem jsem si opět solidně zavzdychala (*stydím se*), na závěr jsem si málem poplakala a… No, vždyť recenzi máte k dispozici o pár rubrik dál, tak mrkněte.

V poslední době vůbec narážím na samé dobré filmy – doporučuju např. snímky Škola života, Všichni jsou v pohodě nebo 500 dní se Summer. Všechno moc milé filmy, které rozhodně zaujmou.

Světem a letem jsem vás obeznámila s novinkami, ještě dodám, že jsem si své dvacetiny moc užila, hlavně díky tomu, že si na mě v den D tolik lidí vzpomnělo. Tímto všem děkuji, byla jsem velmi potěšena. Zítra nastane fáze oslav, tak doufám, že si to všichni užijem. Dvacet mi bude už jen 363 dní, tak co!

Film: Nezapomeň na mě (USA)

Režie: Allen Coulter

Žánr: Drama

Hrají: Robert Pattinson, Emilie de Ravin, Pierce Brosnan, Chris Cooper, Martha Plimpton, Lena Olin, Amy Rosoff, Tate Ellington, Christopher Clawson, Meghan Markle, Ruby Jerins

Hodnocení: **** + 1/2*

O snímku Nezapomeň na mě (Remember Me) se horlivě diskutovalo již týdny před samotnou premiérou. Pochlebovači polemizovali o tom, jestli je Rob Pattinson, který v dramatu z dílny Allena Coultera ztvárnil hlavní roli, schopen zahrát víc než dva mimické projevy, fanynky slavného Edwarda Cullena naopak již nedočkavě očekávaly, jak se jeden z nejkrásnějších mužů planety blýskne ve své nové roli. Ruku na srdce, první skupina doufala, že Pattinson potvrdí její teorie, že mu herecký um nebyl dán do vínku, druhá skupina se spíš těšila na svého miláčka, aby mohla vzdychat nad jeho hezky vyhlížejícím obličejíčkem a čekala spíš americkou limonádu skrze níž by si herec upevnil svou pozici světové herecké star. Kdo měl tedy pravdu? Překvapivě – nikdo. Uběhly totiž téměř čtyři týdny od oficiální premiéry a o Nezapomeň na mě se pořád žhavě diskutuje. Proč? Je to snadné. Film předčil všechna očekávání, Pattinson ukázal, že přeci jen hrát umí, čímž vypekl všechny škarohlídy, a teen fanynky neví, jak si novou Robertovu roli vyložit, zvláště pak mají problém ty dívky, které jaksi netuší, co že se stalo 11.září 2001. Nyní si ale pojďme probrat, co se snímku vyvedlo a co mohlo být o trochu lepší.

Každý z nás má svá tajemství a životní tragédie. Své o tom ví jednadvacetiletý Taylor Hawkins (Robert Pattinson) i Ally Craig (Emily de Ravin). Oba totiž ztratili své nejbližší. Taylor se nemůže smířit se smrtí svého bratra Michaela a Ally se coby malá holčička stala svědkem vraždy své matky (Martha Plimpton). Každý z nich se se svou ztrátou srovnává po svém. Taylor se uzavírá do sebe a doufá, že jeho revoltující já mu pomůže překonat bolest, kterou neustále pociťuje. Po ránu vysedává v kavárně, kam chodíval s bratrem, odpoledne se věnuje mladší sestře Caroline (Ruby Jerins), z které se stává introvertní človíček, který je přesvědčen o tom, že ji otec Charles (Pierce Brosnan) nemá rád, a svůj smutek vkládá do kreseb. Po večerech si pak Taylor občas užije s nějakou dívkou nebo vyrazí se spolubydlícím Aidanem (Tate Ellington) ven. Jednoho takového večera se připlete do rvačky a je zatčen místním policistou (Chris Cooper). Aby se mu pomstil za nespravedlivé zadržení, rozhodne se, že svede jeho dceru Ally.

V tomto okamžiku dostává film jasný směr a citlivě dokumentuje rodící se lásku mezi hlavními hrdiny, které spojuje také skutečnost, že oba pociťují prázdnotu po člověku, který je před lety (ne)dobrovolně opustil. To, co zpočátku vzniklo pouze jako odplata, se však brzy vymkne hlavnímu hrdinovi z rukou. Začne totiž s krásnou Ally trávit víc času a zjistí, že právě v ní nejspíš našel spřízněnou duši. Právě díky ní si mnohé uvědomí a dokáže se lépe srovnat s některými těžkými životními situacemi. Stojí po jeho boku vždy, když to potřebuje. Dokáže jej utěšit po hádce s otcem a dává smysl jeho životu. Stala se součástí jeho rodiny. Jenže žádné štěstí nemůže trvat věčně. Ally se totiž jednoho dne dozví, co Taylora motivovalo k tomu, aby si s ní začal, a bez otálení jej opustí. Mladý muž tak zůstává opět sám. Život mu znovu ukázal svou nemilosrdnou tvář. Aby toho nebylo málo, jeho mladší sestra, kterou nade vše miluje, se ocitne v těžké situaci, s čímž se Tyler těžko srovnává. Nakonec mu ale opět pomůže Ally, která se rozhodne, že mu odpustí.

Zdá se, že Tylerův život opět nabírá ten správný směr. Má po boku milující ženu, mladší sestřička Caroline ustála těžkou životní zkoušku a vztahy s otcem se také začínají lepšit. Jenže osudu jen stěží poručíte. Jedno slunečné ráno totiž vše nenávratně zničí. Den, který se zaryl do paměti všech Američanů – 11.září 2001.

Film Nezapomeň na mě rozhodně nepatří do kategorie hollywoodských slaďáků, které budou mít rekordní návštěvnost. Právě naopak. Jde o nekomerční snímek, avšak právě v tom je jeho síla. Vypráví originální příběh, který skončí tak neočekávaně, že vám nezbyde nic jiného, než nevěřícně kroutit hlavou.

Snímek se v podstatě snaží říci, že podobné osudy mohou sbližovat, stejně tak ale i to, že osud někdy nelze odvrátit. Někdy nezbývá nic jiného, než si milovanou osobu uchovat v srdci takovou, jakou jsme ji znali, než nás navždy opustila. Možná, že nezapomeneme nikdy. Avšak tenhle film rozhodně patří mezi ty, které si budete pamatovat! Ona syrová atmosféra vás naprosto pohltí, chemie mezi Pattinsonem a Ravin je téměř hmatatelná a nutno dodat, že Pattinson vystřihl několik výborných scén, za které si opravdu zaslouží pochvalu (scéna v otcově pracovně poté, co se nedostavil na Carolininu výstavu, doprovod sestry do školy a následná scéna ve třídě, závěrečná scéna v „Dvojčatech“). Dokonalou atmosféru filmu navíc doplňuje i výborně vybraná hudba. Za pochvalu určitě stojí i vynikající výkon Ruby Jerins, zdá se, že roste další herecký talent, stejně jako Pierce Brosnana a Chrise Coopera. Originálně vymyšlený závěr snímku dokazuje, že se o tomhle dramatu diskutuje právem! Vřele doporučuju!